2. 10. 2024
Právo, Rady a tipy
Jaroslav Denemark
Ve smyslu § 2249 odst. 1 o.z. může pronajímatel bytu zvýšit nájemné (není-li zvyšování ujednáno výslovně v nájemní smlouvě) jen, pokud to nájemci navrhne předem, a to až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě. Obvyklé nájemné v daném místě se pak stanoví v souladu s § 3 nařízení vlády č. 453/2013 Sb., o stanovení podrobností a postupu pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, dle kterého může být buď pořízen posudek znalce o výši obvyklého nájemného nebo lze obvyklé nájemné stanovit na základě prokazatelného doložení výše nájemně 3 srovnatelných nájemných. Dle nejnovějšího výkladu Nejvyššího soudu v rozsudku sp. zn. 1650/2023 ze dne 23. 7. 2024 má pak pronajímatel při návrhu zvýšení nájemného povinnost doložit nájemci též výši srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě a způsob, jakým k dané výši došel. Nadto, pokud návrh nájemného nesplňuje zákonné požadavky (např. je učiněn dříve než za 12 měsíců, v kterých nebylo nájemné zvýšeno), není takový návrh zdánlivý, ale pouze neplatný a může být tento návrh nájemcem případně přijat.